Jablka ze zahrady mají jednu zvláštní vlastnost: dozrávají v nárazových vlnách. Jeden týden je strom téměř prázdný, druhý týden se větve ohýbají k zemi a vy stojíte před krabicemi, které se nedají sníst. Než se pustíte do štrůdlu, je dobré část úrody zpracovat jinak. Mošt a marmelády jsou nejrychlejší cesta, jak sklizeň proměnit v něco, co vydrží celou zimu. Nejde o nic složitého, jen o správný poměr ovoce, cukru a času.

Jablečný mošt se dá dělat dvěma způsoby. První je klasický lis – jablka rozdrtíte, vylisujete a šťávu pasterujete při teplotě kolem 75 °C. Druhý způsob je kvasný, kdy šťáva přirozeně zkvasí na jablečné víno nebo ocet. Pro domácí podmínky je nejpraktičtější krátká pasterace, protože mošt pak vydrží měsíce bez chemie. Důležité je míchat sladké a kyselé odrůdy – jen sladká jablka dají plochou chuť, jen kyselá zase příliš ostrou. Ideální je kombinace, kde kyselá složka tvoří asi třetinu. Pokud plánujete mošt i marmelády současně, vyplatí se nejdřív oddělit šťávu a dužinu zpracovat zvlášť. Dužina z lisování není odpad, naopak – obsahuje pektin, který marmeládám pomáhá želírovat. Stačí ji krátce povařit s trochou vody a propasírovat.

U marmelád platí, že čím méně cukru, tím kratší trvanlivost. Domácí jablečná marmeláda se obvykle dělá v poměru 1 kg ovoce na 400–600 g cukru, podle sladkosti odrůdy. Přidání skořice, hřebíčku nebo citronové šťávy chuť oživí, ale také mění barvu – jablečná hmota bez kyseliny rychle hnědne. Marmeládu plňte do sklenic ještě horkou, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout. Pokud si nejste jistí, jak přesně jablka na štrůdl zavářet, ať už moštem, nebo kompotem, na skorekarta.cz najdete praktické postupy, které se dají použít i pro větší množství ovoce. Zavařovací karta vám ušetří dohady s časy a teplotami.

Než jablka úplně dozrají a změknou na štrůdl, je tedy výhodné část sklizně rozdělit. Mošt spotřebujete průběžně, marmelády se hodí na snídaně i do pečení a zbytek dužiny můžete usušit nebo zkrmit. Domácí zpracování není o dokonalosti, ale o tom, že se ovoce nevyhodí. Stačí jedna pánev, jeden hrnec a trocha trpělivosti. Výsledkem je spíž, která na podzim a v zimě vydrží mnohem víc než jen sladká vzpomínka na léto.