Obývací pokoj není jen místnost, kde stojí gauč a televize. Jeho uspořádání zásadně ovlivňuje, jak se v něm budete cítit každý den. Jinak se pracuje s úzkou podlouhlou místností, jinak s nízkým stropem a jinak s velkým otevřeným prostorem, který plynule přechází do kuchyně. Než začnete přesouvat nábytek, změřte si rozměry a ujasněte si, kudy vede hlavní průchod. Právě pohybové linie určují, co kam patří.

V úzké místnosti je největším nepřítelem zbytečné množství nábytku podél stěn. Snažte se vytvořit jednu jasnou osu, kolem které se dá projít, a sezení umístit tak, aby nebylo nalepené na zdi. Pokud potřebujete inspiraci, jak řešit sezení v různých typech místností, na zelena-akademie.cz najdete přehled symetrického a asymetrického uspořádání, který vám pomůže rozhodnout se podle konkrétního tvaru pokoje. Symetrie působí klidně a formálně, asymetrie zase uvolněně a přirozeně.

Otevřený prostor spojený s jídelnou nebo kuchyní vyžaduje jiný přístup. Nesnažte se ho rozdělit nábytkem na malé ostrůvky, které spolu nijak nesouvisí. Mnohem lépe funguje, když jednotlivé zóny vymezíte kobercem, osvětlením nebo orientací sezení. Sedací souprava by neměla stát zády k místu, kudy se chodí, a jídelní stůl by měl mít kolem sebe dostatek prostoru na pohodlné usednutí. Barvy a materiály držte v podobném tónu, aby prostor nepůsobil roztříštěně.

Nezapomeňte ani na světlo. V dlouhé místnosti se vyplatí přidat stojací lampu nebo nástěnné svítidlo do tmavšího konce, jinak bude půlka pokoje působit chladně. Zrcadlo na protější stěně opticky zvětší prostor a prohloubí ho. Ať už máte pokoj jakýkoli, nejdůležitější je, aby se v něm dalo přirozeně projít a posedět. Uspořádání, které respektuje tvar místnosti i vaše každodenní návyky, vydrží mnohem déle než to, které jen kopíruje katalog.