Regály z lamina jsou dnes nejdostupnější a nejuniverzálnější řešení pro domácí knihovny. Jenže právě jejich zdánlivá nenáročnost svádí k podcenění toho, co od nich chceme. Půlmetrová polica z dřevotřísky o tloušťce 18 mm unese bez viditelného průhybu jen omezenou hmotnost, a když na ni naskládáte několik desítek těžkých svazků, začne se prohýbat. Nejde přitom o estetický problém – trvale deformovaná polica časem praskne a může poškodit i samotné knihy. Základem je proto vědět, jakou zátěž konkrétní regál zvládne ještě předtím, než do něj knihy vůbec uložíte.

Rozhodující je rozteč podpěr, tloušťka police a materiál, ze kterého je vyrobená. Dřevotříska je oproti masivu méně pevná, ale při správném dimenzování a vhodném rozložení zátěže zvládne překvapivě mnoho. Pokud si nejste jistí, kolik váš regál skutečně unese, pomůže vám přehled o tom, jak se únosnost polic dřevo lamino kov liší podle materiálu a konstrukce. Obecně platí, že čím kratší je volné pole mezi podpěrami, tím větší hmotnost polica udrží bez ohybu. U levných regálů s roztečí přes osmdesát centimetrů je proto lepší držet se lehčích knih nebo polici dodatečně vyztužit.

Praktické řešení spočívá v kombinaci několika opatření. Těžké encyklopedie a velké obrazové publikace umisťujte do spodních polic, kde je nosná konstrukce nejpevnější a kde hmotnost neohrožuje stabilitu celého regálu. Knihy naskládejte tak, aby hřbety netlačily na jediné místo uprostřed police, ale aby se hmotnost rozložila do šířky. Do středu delších polic pak můžete přidat diskrétní kovovou vzpěru nebo dřevěný hranolek, který průhybu zabrání úplně. Pomůže i tenká deska z tvrdého materiálu vložená pod knihy po celé délce police.

Netřeba se bát, že by laminový regál byl na knihovnu automaticky nevhodný. Při rozumném rozložení zátěže a občasné kontrole polic vydrží dlouhá léta bez deformace. Vždy ale počítejte s rezervou – raději polici o pár centimetrů zkrátit nebo přidat podpěru než riskovat, že se jednou ráno probudíte s prohnutou policí a hromadou knih na podlaze.